Parkouru se věnuji od svých 13-ti let. V té době jsem s parkourem začínal jako většina lidí tak, že jsme s kamarády přeskakovali zídky bez jakéhokoli ponětí o tom, že se tomu nějak říká. Později jsem začal docházet na kroužky a postupně se z parkouru stala důležitá součást mého života.
Za dobu co dělám trenéra parkouru, jsem se rozvinul nejen ve svých fyzických schopnostech, ale potkal jsem také mnoho skvělých lidí. Jako trenér se věnuji nejen kroužkům, ale i letním campům.